Výsledky průzkumu
Dotazníkové šetření bylo ukončeno. Již brzy Vás budeme informovat nejenom o jeho výsledcích, ale téže zkontaktujeme vítěze cen!
Výsledky průzkumu a komentáře – projekt Není nám to jedno!
Děti a zájmová sdružení
Otázka č. 1 - Navštěvuješ nějaký zájmový kroužek?
Z výsledků průzkumu je patrné, že 58 % dětí navštěvuje alespoň jeden zájmový kroužek. Ve věkové kategorii 10 –15 let jde dokonce o 62 % dětí. 11 % všech českých dětí pak navštěvuje 3 a více zájmových kroužků. Naopak celá třetina dětí (31 %) nenavštěvuje žádný zájmový kroužek či oddíl, přičemž na venkově se jedná dokonce o 36 % dětí.
„Z věkové kategorie dětí, které nějaký kroužek navštěvují, je nejvíce zastoupena skupina ve věku 9–12 let. Mladší děti (6–9 let) chodí do kroužků méně často, protože k určitému typu aktivit ještě nedospěly, „nevyprofilovaly se". Starší děti od cca 13–14 let kroužky opouštějí, jelikož je často již přestanou bavit. Pokud zůstávají, tak spíše ve sportovních oddílech, kde je možné měřit jejich výkonnost a stále se posouvat. Navíc se zcela přirozeně zvyšuje míra jejich autonomie v rodině a oni stále více rozhodují o tom, co budou ve svém volném čase dělat,“ komentuje vý-sledky Miroslav Bocan z Národního institutu dětí a mládeže.
Otázka č. 2 - Co je hlavním důvodem, proč nechodíš do žádného kroužku/oddílu?
Hlavním důvodem, proč děti žádný kroužek nenavštěvují, je především nedostatek času. Tuto odpověď uvedla pětina všech dotázaných dětí. Dalšími důvody jsou též časově náročné dojíždění (18 %) a finanční nákladnost (17 %).
„Nedostatek času bývá často spojen s vyššími nároky na přípravu do školy. Mezi další často uváděné důvody patří také nezájem dětí o navštěvování kroužků. Problémem může být také to, že nabízené aktivity nejsou pro děti atraktivní, nejsou tzv. in. Zájmové organizace ne vždy reagují vhodně na aktuální potřebu dětí a mládeže,“ uvádí Miroslav Bocan.
Otázka č. 3 - Jak často nemáš ve svém volnu co dělat (nudíš se)?
Výsledky ukazují, že pouze 4 % dětí se nudí denně. Minimálně jednou za týden je to však již 44 %. Oproti tomu více než polovina (52 %) zažívá nudu pouze několikrát do měsíce. Od roku 2005 kles počet dětí, které se denně nudí celkem o 6 %.
Otázka č. 4 - Co bys dělal/a ve svém volném čase, kdyby sis mohl/a vybrat?
Navzdory moderním technologiím by stále celá polovina dětí, pokud by měla možnost výběru, preferovala ve svém volném čase hraní s kamarádem či sourozencem (celkem 50 %). 16 % dětí upřednostňuje hru na PC či internetu, 10 % z nich pak sledování TV nebo videa. Čtení knihy či poslech hudby by ve svém volném čase zvolilo shodně 12 % dětí.
„Data o tom, že děti by volný čas nejraději trávily s kamarády, vycházejí prakticky ze všech vý-zkumů. Kamarádi jsou po rodině nejbližší referenční skupinou, je s nimi největší zábava a po-chopitelně si spolu nejvíce rozumí. Čím jsou děti starší, tím více chtějí s kamarády být. Jejich společná činnost ovšem většinou není nijak zajímavá. Jde především o bezcílné procházení se a povídání. V případě trávení volného času tak neprojevují dostatek kreativity,“ říká Miroslav Bocan, a dodává: „Velmi dobře sice vědí, co dělat nechtějí, ale vůbec nevědí, co by dělat chtěly.“
Dětský psycholog radí:
- S kroužky je vhodné začít ve školním věku. Pokud dítě navště-vuje zájmový kroužek již v předškolním věku (např. kvůli výrazné-mu talentu), doporučuje se podpora a dohled rodičů.
- Rodiče si často přejí, aby dítě dosáhlo toho, čeho oni sami ne-dosáhli a promítají do svých dětí své nenaplněné sny a ambice. Pokud přitom nerespektují individualitu dítěte, jeho nadání a zájem, málokdy to vede ke skutečnému úspěchu.
- Není dobré počtem kroužků dítě přetěžovat, ani když ono samo chce stíhat všechny. Je dobré s dítětem probrat všechna pro a pro-ti, stanovit priority.
- Výběr kroužku by měl být otázkou vzájemné dohody mezi dítě-tem a rodičem. Rodič se může poradit s učitelem, na co je dítě ši-kovné, k čemu má vlohy. Pomoci mohou i pedagogicko-psychologické poradny.
PC a internet
Otázka č. 5 - Jak často hraješ hry na PC nebo si prohlížíš webové stránky?
Z dotazníkového šetření vyplývá, že třetina dětí (30 %) tráví u počítače hraním či surfováním po internetu více než hodinu denně. Ve věkové skupině nad 12 let se jedná dokonce o 50 %. Téměř pětina z nich (18 %) pak tráví svůj čas u PC minimálně několikrát týdně.
„U počítače tráví děti čas denně nebo téměř denně. Také v této oblasti můžeme pozorovat diferenciaci podle věku. Čím je dítě starší, tím větší má počítačovou gramotnost a schopnost u PC vydržet. Mladší děti tráví čas u počítače především hraním her. Čas strávený u počítače však ovlivňují také rodiče. 36 % z nich přiznává, že nikdy nezakazuje dětem navštěvovat některé webové stránky, přestože si myslí, že jsou nevhodné pro děti a 45 % rodičů svým dětem nikdy nedoporučuje stránky, které by pro ně vhodné byly,“ doplňuje Miroslav Bocan.
Dětský psycholog radí:
- Počítač sám o sobě je jen nástroj, který neubližuje. Záleží tedy na rodičích, jakým způsobem vedou své dítě k práci s ním.
- Stejně jako rodiče vybírají dětem knížky vhodné pro jejich věk, měli by vybírat i to, co dítěti nabídnou na počítači. Nejde ani tak o cenzuru webových stránek, ale spíše o vysvětlení toho, co kde mohou děti najít, doporučení „vhodných" stránek, které mohou dítě oslovit, a v neposlední řadě také o výběr vhodných her.
- Rodiče by měli dbát na to, aby komunikace dítě - rodič nepře-rostla v komunikaci dítě – počítač.
- Negativním jevem nadměrného vysedávání dítěte u počítače jsou úniky do virtuální reality a někdy i úbytek citovosti ve vztazích k ostatním lidem.
TV a DVD
Otázka č. 6 - Jak často se díváš na TV, video/DVD?
Na otázku týkající se času stráveného u televize odpovědělo 43 % dětí, že sleduje TV více než hodinu denně. U dětí starších 10 let se jedná dokonce o 47 %. Téměř čtvrtina z nich (24 %) pak televizi sleduje téměř každý den.
„Pokud jde o sledování televize, často je způsobena apatií rodičů. Ti mají často pocit, že když si dítě pustí televizi, je v bezpečí a nemůže se mu nic stát. Problémem je, že téměř 30 % dětí ve věku 6–9 let má televizi ve svém pokoji a v případě dětí 10–15 let to je téměř 40 %. Další problém vzniká, když se dítě na televizi dívá, ale bez přítomnosti rodičů. Je vždy lepší, když se rodič dívá s ním - může mu vysvětlit zápletku, uvést nepochopené na pravou míru atd. U společného sledování televize také dochází k sociálnímu kontaktu dítě – rodič,“ komentuje výsledky Bocan a dodává: „Další faktor je velmi podobný jako u problematiky počítačů. Dle průzkumů přiznává 27 % rodičů, že nikdy nezakazuje svým dětem sledovat pořady, které jsou dle nich nevhodné pro děti, a 29 % rodičů nikdy nedoporučuje dětem sledování pořadu, o kterém si myslí, že je pro děti zajímavý. Dětem také chybí faktické a pozitivní vzory. Namísto toho, aby jím byl rodič, jiný příbuzný, kamarád či vedoucí kroužku, stávají se jimi sportovci a umělci, ale také fiktivní filmové postavy. Velmi překvapivý je pak fakt, že téměř polovina dětí vzor nemá. A absence pozitivních vzorů se pak velmi negativně promítá do utváření hodnotových žebříčků dětí.“
Dětský psycholog radí:
- Televize by neměla být pouštěna jen jako kulisa.
- Dítěti v předškolním věku by měli rodiče programy vybírat, dítěti ve školním věku kontrolovat.
- Děti by měly mít možnost vidět pořady, které jsou přiměřené je-jich věku, eventuálně ty, o kterých vědí a mluví jiné děti.
- Děti by neměly být vystaveny televizním programům obsahově nevhodným, zejména s agresivní, hororovou nebo děsivou sci-fi tematikou. Takové pořady mohou u dětí vyvolat projevy úzkosti i agresivity.
Čtení knih
Otázka č. 7 - Kolik přečteš za měsíc knížek?
Průzkum ukázal, že téměř 60 % dětí přečte měsíčně alespoň jednu knihu. Dětí nad 15 let je celých 63 %. Dvě a více knih za měsíc pak celkem přečte 41 % z nich.
Dětský psycholog radí:
- Největší motivací k četbě knihy je pro dítě rodina, na druhém místě škola.
- Intenzitu čtení dítěte příznivě ovlivňuje čtenářské zázemí v rodině, komunikace mezi rodičem a dítětem a společné trávení volného času. Vliv má také vyšší vzdělání rodičů.
- Společné a pravidelné čtení rodičů s dítětem už v ranném věku dítěte pozitivně rozvíjí jeho pozdější čtenářské návyky.
- Škola učí dítě především práci s knihou a samostatné četbě. Větší podněty ke čtení ale dítěti dává spíše rodina.
Stravovací návyky
Otázka č. 8 - Co jíš nejčastěji ke svačině?
Z výsledků průzkumu vyplývá, že u stravovacích návyků dětí převládá pečivo nad ovocem a zeleninou. Obložený chléb či rohlík svačí 38 % dětí, kdežto ovoce a zeleninu pouze 28 %. Přibližně čtvrtina z nich (21 %) ke svačině konzumuje mléčné výrobky.
Otázka č. 9 - Které z následujících nápojů piješ denně nebo téměř denně?
Děti ve věku 6-16 let jednoznačně preferují čaj a mléko před slazenými limonádami. Do-tazníkové šetření odhalilo, že denně pije čaj 26 % dětí a mléko 21 % z nich. Oproti tomu pouze 5 % dětí konzumuje denně slazené limonády.
Rodina
Otázka č. 10 - Jak často jí vaše rodina pohromadě?
Průzkum také ukázal, že celá pětina dětí (21 %) jí společně se svými rodiči pouze o víken-dech. Ve věkové kategorii nad 12 let jde dokonce o 25 %. Naopak třetina dětí (33 %) stolu-je se svými rodiči každý den.
Psycholožka Kateřina Beerová uvádí: „Společně trávený čas rodiny u jídla má kladný vliv na vytváření pospolitosti rodiny a vzájemné důvěry. V dnešní hektické době je pravidelné potkávání celé rodiny velmi důležité. Při společném stolování se doporučuje příliš neřešit zásadní problémy, nevyptávat se dítěte na nepříjemné otázky apod. Jde spíše o možnost vyprávět si hezké věci, které se během dne staly či podělit se o své zážitky. Vhodné je také ujistit dítě, že je pro ně rodič kdykoliv k dispozici a bude mu naslouchat, pokud jej bude něco trápit nebo bude potřebovat pomoc.“
Porovnání s rokem 2005
Děti a zájmová sdružení
V roce 2005 nenavštěvovalo žádný kroužek 10 % dětí. V roce 2010 jde již o 31 %. V tomto směru tak můžeme pozorovat silný negativní trend.
Volný čas
Zatímco v roce 2005 se denně nudilo 10 % dětí, z letošních výsledků vyplývá, že nudu denně zažívá již pouze 4 % z nich. Přestože tento výsledek může značit jistý pozitivní trend, z průzkumu zároveň vyplývá, že volný čas dětí je častěji zaplněn méně smyslupl-nými aktivitami, jako např. sledováním TV nebo hraním her na PC.
PC a internet
Posun v sociálním trendu můžeme pozorovat také u otázky týkající se stráveného času u počítače. Zatímco v roce 2005 strávilo denně u PC hraním her nebo surfováním na inter-netu 25 % dětí, v letošním roce se jedná již o 36 %.
